Co se děje s naším tělem, zatímco sedíme?

Na to, že v podstatě nic neděláme, tak hodně! Naše tělo není na dlouhodobé sezení uzpůsobeno! Netrpí jen náš pohybový aparát, ale i všechno ostatní. Důsledky můžeme pociťovat prakticky okamžitě v podobě snížené produktivity. Ovšem mnohem nebezpečnější jsou změny trvalejšího rázu. Nejprve jsou život komplikující, ale postupem času mohou být i doslova život ohrožující.

Naše tělo je totiž velmi chytré a rychle se adaptuje na všechno, čemu je dlouhodobě vystaveno, takže i na sezení.

Zásadní jsou změny na úrovni pohybového aparátu, tedy ochabování a zkracování některých svalů souvisejících s držením těla a dýcháním, což má negativní vliv náš organismus a jeho funkčnost. Jde především o svaly břišní, hýžďové a svaly středu těla včetně bránice. Pokud jsou tyto svaly oslabené, člověk v podstatě neudrží vzpřímený postoj. Dochází k přetěžování bederní a krční páteře, která je nucena toto "zhroucení postoje" kompenzovat. Navíc pokud nejste pevní ve svém středu, nedochází k efektivnímu přenosu energie při pohybu. To je velmi podstatné pro sportovce, kteří tak zbytečně limitují své výkony. Jde o celkem jednoduchou fyziku. Snadno si rozdíl můžete představit nebo třeba i vyzkoušet. Vezměte basebalovou pálku a zkuste odpálit dutý míč a pak plný, se kterým se baseball hraje. Uvidíte, který kam doletí...

Za samostatnou zmínku stojí skupina bedro-kyčlo-stehenních svalů (musculus Iiliopsoas). V podstatě jde o tři svaly - velký bederní sval (musculus psoas major), malý bederní sval (musculus psoas minor) a kyčelní sval (musculus iliacus), které tvoří velmi silný celek s mnoha důležitými funkcemi. Tento celek významně ovlivňuje biomechaniku pánve a s ní úzce související stabilitu celé páteře, což dále souvisí s držením těla, kvalitou dýchání či funkcí vnitřních orgánů. Zkrácení této skupiny svalů se projevuje bolestmi zad, pánve nebo i kolen. Navíc může stát za problémy s ploténkami či zažíváním. U žen může být příčinou menstruačních bolestí nebo dokonce neplodnosti. Zajímavá je i teorie, která tuto skupinu svalů spojuje s naším duševním a emocionálním rozpoložením. Velký bederní sval je některými autory označován za sval duše. Jeho zkrácení je ještě velmi často podporováno nevhodným posilováním břišních svalů, jako jsou například klasické leh-sedy se zaklesnutými nohami.

Navíc je známo, že dlouhodobá statická poloha (často vsedě) způsobuje naprostý nedostatek impulsů pro mozek, což postupem času vede k utlumení mozkové aktivity a k oslabování funkcí mozku spojených s kontrolou pohybu vedoucí k tzv. pohybové nešikovnosti. Pohyby jsou pak neefektivní a hůře se učíme novým dovednostem. Samozřejmě tím trpí i naše mentální produktivita. V důsledku dlouhodobého sezení rovněž ztrácíme schopnost vnímat signály těla. Jinými slovy se našemu tělu vzdalujeme a přestáváme mu rozumět. Stáváme se celkově lenivějšími a to ve všech oblastech.

Dále dochází k celkovému utlumení krevního a lymfatického oběhu, což velmi negativně ovlivňuje zdravotní stav. Dochází ke zvýšení rizika nejrůznějších civilizačních onemocnění, jako je cukrovka, obezita, kardiovaskulární poruchy, osteoporóza nebo dokonce některé typy rakoviny. Výsledkem je prokazatelně zvýšené riziko předčasného úmrtí.

5 tipů pro zmírnění dopadů sezení:

• Pokusit se omezit dobu sezení - určitě jsou činnosti, které můžete snadno provádět i v jiné poloze. Zkoušeli jste sledovat televizi například vleže na břiše s oporou o lokty? Nebo třeba v hlubokém dřepu, jak to je běžné v mnoha východních zemích? Novinkou už nejsou ani stojící pracovní desky.
• Sezení přerušovat minimálně každých 30 minut - zkuste najít důvody, které vás postaví ze židle a donutí udělat alespoň pár kroků. Pokud se potřebujete zeptat kolegy, nepište email, ale zajděte za ním. Telefonujte vestoje nebo jděte vyhodit papír k vedlejšímu stolu.
• Zkontrolovat polohu sezení - zkontrolujte, zda máte správně nastavenou židli, výšku pracovní desky a případně umístění monitoru. Pokud trávíte hodně času za volantem, tak věnujte pozornost nastavení vaší auto-sedačky.
• Pasivní sezení střídat s aktivním sezením - k aktivnímu sezení dochází na nestabilní podložce. Židli můžete střídat například s rehabilitačním míčem.
• Zařadit do pracovní doby kompenzační cvičení - pokud si kuřáci mohou vyhradit čas na cigaretu, tak proč byste si vy nemohli vyhradit v průběhu dne chvilku na vhodnou sestavičku cviků!